Shodou okolností jsem si asi měsíc zpátky dával repete všech devadesátkovejch netopejrů (zhruba tak po 10 – 15 letech:-)) a Burton si to i po takových letech neskutečně dává (Schumachera neřeším, jeho díly byly bolest a zmar v podstatě už v době premiéry). Má to sice drobné chybičky na kráse (Keaton se neumí moc prát, což maskují rychlými střihy a Nicholson je spíše takový zlobivý strejda než nevypočitatelný vraždící psychopat), ale ten neogotický styl, neskutečný Elfmanův OST, samozřejmě Keaton s Nicholsonem*, krásná Basinger a celkově typicky Burtonovská kouzelná atmosféra je něco, co všechny případné nedokonalosti hravě přebije. Pokud první film, byť z roku 1989, zahrnu do devadesátek, ve kterých se komiksový žánr už dost slušně rozjel, tak spolu s dvojkou** imho nejlepší komiksovky dané dekády. A to s přehledem. Značným:-).
*Mám takový pocit, že díky procentům z tržeb měl na svou dobu astronomický honorář a možná dokonce držel i nějaký ten rekord (Hanks za Forresta Gumpa na tom byl o pár let později, tuším, podobně).
**A ještě s Bladem a The Crow.
