Už jsem to tady kdysi psal. Před premiérou jsem se tomu marketingu a promo dokumentu smál, protože jsem nevěřil, že 20 let po Cannibal Holocaustu na podobnou “true story” historku může někdo skočit. Pak jsem ovšem ve svém okolí narazil na pár lidí, kteří tomu zpočátku vážně věřili (sice jsem se pokoušel vysvětlovat, že kdyby šlo o reálné záběry, tak jde jednak o důkazní materiál, vyšetřující orgány a rodiny těch lidí by asi úplně nesouhlasili, aby se jejich poslední okamžiky publikovaly veřejně a k tomu na tom někdo brutálně profitoval, ale bylo to marný, marný, marný:-)) a genialita téhle “ohrané” kampaně mi naplno došla až poté, co se z filmu stal obrovský hit.

Co se týká samotného filmu, tak si doteď pamatuju, jak mě finále v kině pěkně naštvalo (“tvl, cože, tohle bylo jako všechno???”), protože jsem celou dobu čekal, že pobíhání v lese je jen taková předehra a na konci to Myrick a Sánchez pořádně rozjedou v “evil dead” módu. Fakt, že by nějaká čarodějnice osobně na konci filmu totálně zbourala tu výborně vybalancovanou “snovou” atmosféru, kdy si postavy a s nimi i divák celý film nejsou jisti, co je ještě realita a co halucinace/sen/nadpřirozeno, mi došel až o něco později:-).

Jinak zasloužený hit, i kdyby to bylo jen pro ten marketingový jackpot a důležitost v rámci žánru (která se pozná tak, že po daném filmu následuje lavina napodobitelů), což naštěstí není:-).


Bylo mi sedmnáct a všichni to byli lidi zhruba od toho věku nahoru až někam ke čtyřicítce. Děti neřeším, tam jsou pochopitelně polehčující okolnosti:-).

Do kin to šlo půl roku po 8MM a já se tehdy cítil jako expert na “real footage cinema” záležitosti v hollywoodských filmech a proto jsem všem “postiženým” vysvětloval, že tady fakt jako ne. Nejlepší na tom bylo, že po zmíněné argumentaci většina z nich zdráhavě souhlasila, že to zní logicky a asi to tak bude, ale ze způsobu, jakým to dělali, bylo jasné, že té báchorce stejně věří dál, jen nechtějí být před mladým smradem jako já za blbce:-).