Jsa tehdy pilným čtenářem Cinemy a článků F.Fuky obzvláště a podpořen jeho extatickou recenzí, slibující něco, co zde dosud nebylo, jsem jistou mlhavou představu o tom, že se prostřednictvím Matrixu „budou psát dějiny“ měl a do kina se těšil neskutečně a to nejen proto, že mi film sliboval to nejlepší z obou mnou oblíbených světů, tj. sci-fi a HK filmů (wuxia, heroic bloodshed atd.). Výsledkem pak byl ten jeden z pramála případů, kdy byl film ještě lepší, než jsem tajně doufal v nejsmělejších snech.
Vždy jsem trochu litoval, že jsem nezažil premiéry původních SW, IJ, Godfathera, Pulp Fiction nebo jiných milníků filmového umění a nezažil ten pocit „byl jsem při tom“, když se psaly ony dějiny. Po návratu z kina jsem věděl, že se to povedlo a já při tom byl:-). Podruhé jsem takový pocit měl nedlouho poté u LOTR: TFOTR.
K čemu trailer? Stačila Fukova extatická recenze v Cinemě, ve které lákal na přepisování dějin, zhmotnělou vizi, na kterou čekal celý svůj život a zážitek, který se nepodobá ničemu, co tady bylo předtím, a měl jsem naprosto jasno, zda nadšeně naklusat do kina nebo ne, aniž bych z filmu předem viděl jedinou minutu:-).
Pro fanouška cyberpunku nebo obecně sci-fi, HK filmů a hi-tech technologií (třeba mně) to byl splněný sen a vstupenka do úplně jiného světa (k inspiračním zdrojům typu Ghost in the Shell a spol. jsem se dopracoval až o mnoho let později). Škoda jen, že multiplex v Ostravě nebo IMAX v Praze byl tehdy ještě daleko, vidět tenhle kousek „poprvé“ v pohodlné sedačce na velkém plátně s prostorovým zvukem (a nikoliv v provinčním kině) musel být zážitek sám o sobě.
