Tak poslední rest z oscarovek splněn a jako vlastně jo. Klasické HLP, alias hřejivý lidský příběh, zde naštěstí s velkou dávkou feel-good atmosféry, předvídatelným příběhem s nepostradatelným slzopudným finále s výchovným poučením, vystřiženým jak z Disneyovek (“jdi si za svým snem a všechno nakonec dobře dopadne”), parádním castingem celé famílie v čele s Jones a několika skvělými vypointovanými situacemi. Nikdo si tady nesáhne na dno, všichni jsou v jádru fajn, v průběhu filmu se nestane nic zásadního jak postavám, tak divákovi a celé je to přesně takové, jak to na první pohled vypadá a na mně to, kupodivu, docela fungovalo.
Jen by mě zajímalo, nakolik Heder v tomhle remaku předvedla nějakou invenci a nakolik se dostala ke zlatému plešounovi v podstatě “zadarmo” (jelikož originál jsem neviděl).