Bayona se po zklamavší blockbusterové zastávce u geneticky zmutovaných dinosaurů vrací na domácí žánrovou půdu a po thajských plážích si v chilských horách novým převyprávěním starých událostí napravuje reputaci. Pravidlo “když už kvalitní netflixovka, tak převážně z nehollywoodské provenience” tím pádem opět dochází naplnění:-).
Dobrou zprávou je, že se jde bez větších okolků rovnou na věc a po čtvrt hodině je už letadlo na zemi a začíná boj o život, přemítání nad morálními zásadami a pokusy o sebezáchranu, během nichž se střídají malá vítězství (nalezení rádia, baterií, obživy, atd.) s velkými prohrami (opakované projevy matky přírody, průběžně decimující početní stav skupinky trosečníků). Po dějové stránce se sice žádné výraznější odklony od předchozího zpracování z 90s nekonají a některé scény jsou vyvedeny téměř jedna ku jedné (logicky, když obě verze čerpají z téže historické události a vzpomínek jejich účastníků), ale vedle silného tématu jako takového sbírá film plusové body i v dalších ohledech.
Bayona si šikovně hraje s ráznými střihovými a zvukovými přechody mezi scénami, sekvence ztroskotání letadla je patřičně efektní (a na první pohled značně bolestivá), neznámý casting hraje na výbornou a kromě toho má výhodu v tom, že divák podle známých hollywoodských tváří, nerozpozná, kdo se nakonec ne/dožije závěrečných titulků, atmosféra je (doslova:-)) mrazivá, výjevy psychického i fyzického strádání fungují dle očekávání sugestivně a skvělá krajinářská kamera dokáže komorní vyprávění skrze úchvatné vysokohorské exteriéry obohatit o působivé audiovizuální momenty. V závěru se vskutku usilovně tlačí na divákovy city, ale vzhledem k celkovým kvalitám je vše odpuštěno.
