Slovy nejmenovaného klasika „všechno dobré (neřkuli famózní) musí jednou skončit“ a v případě prequelu prapůvodní The Original Series, z něhož se v premiérové a stejně tak i následující sezóně vyklubala překvapivě excelentní podívaná, šlapající na paty tomu nejlepšímu, co se ve ST nejen v rámci seriálové produkce objevilo, tj. svaté trojici z 90s The Next Generation, Deep Space Nine a Voyager (podobně kvalitativně vyrovnané epizody v první a druhé sezóně nezažili svého času ani Picard, ani Sisco, ani Janeway:-)), se to bohužel stalo právě nyní.
Jistý kvalitativní pokles ve třetí sezóně není nikterak dramatický, nicméně obě předchozí sezóny nastavily laťku tak neuvěřitelně vysoko, že každé, byť sebemenší, zaváhání je o to více patrnější. Nejpodstatnější výtka směřuje na konto znatelného posunu stran dramaturgie, respektive samotného storytellingu. Těžko soudit, zda v tom nějakou roli hraje (nepochopitelné:-() rozhodnutí studia předčasně ukončit celou sérii neúplnou (jelikož počtem epizod zredukovanou:-() pátou sezónou, nebo se tvůrci rozhodli popustit uzdu své fantazii nezávisle na tom, ale třetí sezóna realizovanými nápady působí spíše jako kreativní laboratoř než uceleně koncipovaná sezóna.
Epizodická struktura sezóny zůstala zachována, ale zatímco obě předchozí sezóny nabídly vyvážený mix tradičního planet of the week formátu a příběhového/koncepčního experimentování v kombinaci se zaplňováním prázdných míst ve ST kánonu a vlastními příběhovými linkami konkrétních postav, tentokrát dostalo mnohem větší prostor zkoumání tematických/žánrových hranic (hordy nemrtvých, found footage dokument, humorná výměna těl, meta prvek seriálu v seriálu), na úkor všeho ostatního (průzkum vesmíru, objevování nových forem inteligentního života, charakterový vývoj postav, prokreslení vzájemných vztahů), byť hravost/nápaditost tvůrců se stále nezapře.
To podstatné tady naštěstí stále funguje na výbornou. Bezchybně sehraný casting opět podává parádní herecké výkony, ať už se jedná o staré známé nebo nováčky (prostořeká posila ve strojovně potvrzuje svůj komediální potenciál:-)), díky čemuž mají postavy mezi sebou skvělou chemii. Přes hrátky s narativem (kupodivu si tvůrci nevzpomněli na téma zrcadlového vesmíru, tak uvidíme, zda ve čtvrté sezóně vedle „maňáskové“ epizody s mupety nedojde i na „tyranskou“ verzi posádky:-)) opět nechybí osvědčené ST premisy (výsadek v ohrožení, alternativní realita, prvotní setkání s jinými civilizacemi, porucha simulátoru, ztroskotání na neznámé planetě). Nezapomnělo se při tom ani na chytré rozšíření ST kánonu (tentokrát dosud neznámou kapitolou v životě budoucího nejslavnějšího kapitána ve flotile) a po vzoru předchozích sérií se i tato posádka dočkala svého vlastního ikonického protivníka (slibujícího do budoucna velké věci). Snad se Goldsman, Kurtzman a Roddenberry kreativně nevyčerpali a v příští sezóně se vrátí v plné síle.
