The Last Of Us – Future Days (Sezóna 2 – Epizoda 1) 8/10
Mazin s Druckmannem neopravují, co není rozbité, takže všechny silné stránky z premiérové řady (parádní atmosféra, audiovizuál doslova kopírka předlohy, citování konkrétních scén ze hry, smysluplné rozšíření lore, špičkové produkční hodnoty, geniální OST od Santaolally) jsou ve druhé sezóně zachovány a k tomu se do služby hlásí nové castingové posily, které prozatím působí více než zdatně. První epizoda se nepřekvapivě věnuje expoziční práci, takže hlavní slovo tady má představovačka postav a prostředí na pozadí překvapivého prologu, ve kterém je prozrazena jak identita antagonisty (respektive pozdějšího protagonisty), tak ústřední téma celého vyprávění, takže o tohle odhalení je neznalý divák ochuzen ještě než začnou úvodní titulky:-). Snad si tvůrci na oplátku připravili do dalších dílů nějaká jiná překvapení.
The Last Of Us – Through The Valley (Sezóna 2 – Epizoda 2) 9/10
Ve druhé epizodě Mazin s Druckmannem dokazují, že pojem „výplňový obsah k natažení stopáže“ nemají ve slovníku, protože si pro neznalce předlohy přichystali drtivou emocionální nálož v podobě golfového turnaje, kterým beze zbytku naplňují pořekadlo nejmenovaného klasika o pomstě, chutnající nejlépe za studena (zdánlivě předčasné odhalení druhé hlavní postavy v předchozím díle se tak zpětně ukazuje jako logické). Fanouškům hry pak servírují obvyklý mix dokonalého reprodukování konkrétních scén ze hry v prostředí, které působí jako identická kopie předlohy, tu více, tu méně poupraveného kánonu (ve většině případů jsou změny ku prospěchu věci) a parádně hrajícího castingu, přičemž třešničku na dortu představuje absolutní akční inferno s hordou nakažených. Prozatím nejlepší epizoda napříč sezónami
The Last Of Us – The Path (Sezóna 2 – Epizoda 3) 8/10
Jak se dalo očekávat, ve třetí epizodě Mazin s Druckmannem šlapou na brzdu a velkolepou akcí, kanonádou emocí a šokujícími událostmi nabitou jízdu v předchozím dílu vyměňují za komorní přehlídku dialogových scén, ve kterých se připravuje půda pro nadcházející odyseu za spravedlností, respektive odplatou (a pokud nedojde k překopání předlohy, tak ve finále i odpuštění), která je reprezentována letmým pohledem na obě nepřátelské frakce, které se hlavním postavám za nedlouhou postaví do cesty. Produkční hodnoty jsou nadále na prvotřídní úrovni (panorama zchátralého velkoměsta jako by vypadlo přímo ze hry), casting podává kvalitní herecké výkony a přesunem děje do městského prostředí se vyprávění posouvá ke stěžejním událostem v předloze, takže nezbývá než se těšit na nadcházející epizody.
The Last Of Us – Day One (Sezóna 2 – Epizoda 4) 9/10
Čtvrtá epizoda po krátkém prologu, ve kterém se nečekaným způsobem uvede na scénu nově příchozí antagonista (podobným stylem došlo k předčasnému odhalení protivníka už v prvním díle), zavádí hlavní postavy do avizovaného velkoměsta, ve kterém se Mazin s Druckmannem rozhodli divákovi ukázat pestrý mix dílčích aspektů předlohy v podobě průzkumu prostředí, vydatné porce akce s hordou nakažených v hlavní roli a decentní romantické momentky, za doprovodu ikonické hudební vložky s brnkáním na kytaru a prozrazením hned několika tajemství najednou, výměnou za pokračující příběhové odchylky oproti hře. A to vše odehrávající se ve velkolepých zchátralých kulisách, které opět vypadají doslova jedna ku jedné s jejich předobrazy ve videohře (výprava a triky jako obvykle odvádějí prvotřídní práci).
The Last Of Us – Feel Her Love (Sezóna 2 – Epizoda 5) 8/10
Úvod páté epizody nenápadně naláká na adrenalinový sklepní souboj s unikátním bossem ze hry (doufám, že Rat king dříve nebo později dostane šanci se předvést v plné kráse/síle), aby vzápětí poté Mazin s Druckmannem vyslali hlavní postavy na nepříliš příjemnou návštěvu k oběma nepřátelským frakcím najednou a k tomu i se zastávkou u nakažených, přičemž tak činí prostřednictvím vyvážené kombinace akce, kradmých pasáží, hororových momentů, decentně humorných interakcí mezi ústřední dvojicí a seriózního dramatu v bohužel předčasně ukončeném finále. Stran narativu se všudypřítomné odchylky vůči předloze konečně zúročily v podobě chvályhodného rozšíření seriálového kánonu o prvek šíření nákazy skrze spóry, zatímco závěrečný flashback naznačuje, že příště si asi odbydeme retrospektivní vsuvku.
The Last Of Us – The Price (Sezóna 2 – Epizoda 6) 8/10
Jak se dalo po předchozím díle vytušit, šestá epizoda představuje vzpomínkovou zastávku na cestě těsně před finále druhé sezóny, která se nese v odpočinkovém (převážně dialogovém a vztahovém) duchu, jejímž prostřednictvím Mazin s Druckmannem využili příležitosti a vrací zpět do hry oblíbenou postavu, jejíž šokující skon uvedl do pohybu veškeré uplynulé dění, aby dořešili (respektive objasnili) příběhovou linku, týkající se příčin rozkolu mezi hlavními postavami, který stál na počátku celého vyprávění. Přičemž se tak děje dalším nápaditým poupravením kánonu (rozlučka v lese se povedla, přesto je škoda, že na průzkum nemocnice nedošlo) v doprovodu dalšího kytarového sóla, pár doslovných rekonstrukcí scén ze hry a především emocionálně drtivé závěrečné tečky, která naplno zúročí úvodní rodinný flashback.
The Last Of Us – Convergence (Sezóna 2 – Epizoda 7) 8/10
Po vysvětlující retrospektivní zastávce v minulém díle Mazin s Druckmannem v šesté epizodě uzavírají finále druhé sezóny prostřednictvím osvědčené kombinace věrného vyobrazení konkrétních scén ze hry, zasazených do autenticky působících kulis (některé městské scenérie jsou přeneseny z předlohy dokonale), prozkoumání stěžejních témat herního předobrazu (pomsta jako příčina nekonečné spirály násilí a odpuštění jako jediné východisko z bludného kruhu), které se naplno zúročí až v dalších sezónách, větších nebo menších změn v rámci kánonu a skromného množství akce. Vzhledem k rozdělení adaptace druhého dílu do vícero sezón se tak děje v doprovodu otevřeného konce (který postrádá patřičný klimax) a povinného cliffhangeru, který odhaluje nadcházející změnu perspektivy skrze pohled na události z druhé strany.
