Trailer sliboval neoficiální adaptaci Six Days in Fallujah, bohužel to dopadlo jako takový polovičatý Black Hawk Down z výprodeje, což je škoda, protože Garland v závěru Civil War dokázal, že nemá problém zorchestrovat překvapivě intenzivní válečné divadlo a nepotřebuje k tomu ani na podobnou modern warfare žánrovku adekvátně velkorysý rozpočet. Tady jej taky nedostal, ale to je stran jeho nejnovějšího počinu ten nejmenší problém.
Vzhledem k pozadí vzniku filmu (Mendoza si spolu-napsal a spolu-zrežíroval film o vlastních zkušenostech ze služby) tahle historka o jedné nevydařené operaci příslušníků speciálních jednotek v terénu jistou výpovědní hodnotu ala přímočará „válka je peklo“ záležitost bezpochyby obsahuje a tvůrčí záměr předat tuhle válečnou zkušenost divákovi bez obvyklých žánrových přísad v podobě nějaké příběhové linky, představovačky jednotlivých postav, jakéhokoliv kontextu, podtextu nebo klimaxu (případně pointy) je chvályhodný. To ale ještě neznamená, že výsledek bude kvalitní podívaná.
Akce je sice správně nepřehledná, hlasitá a místy brutální, ale k syrové/strhující perspektivě Scottovy klasiky na poli soudobého válečného žánru ji chybí dynamičtější ruční kamera, efektnější střih, realističtější choreografie (v některých scénách působí inscenovaným dojmem přesně jako vypadají záběry z natáčení v závěrečných titulcích) a dravější tempo. Casting obsahuje slušný jmenný seznam (Poulter, Quinn, Gandolfini, atd.), ale nikdo z nich nedostane příležitost vyjma zkušeností z filmového boot campu předvést i nějaký ten herecký výkon. Ani drama nebo emoce moc nefungují, protože o charakterech se divák v průběhu filmu nedozví vůbec nic (třeba důvod, proč by mu na někom z nich mělo záležet) a děj se nad rámec výchozí situace (obklíčení v domě a čekání na odvoz do bezpečí) až do konce filmu nikam nerozvine.
