Jeden z hezkých příkladů remaku, který díky přenesení děje jindy a jinam dává skutečně smysl a kdy základní nosná myšlenka zůstává stejná (gangsterský vzestup a pád), zatímco vše ostatní je nové (oproti otrockým předělávkám, kde jsou nové tak akorát loga filmových studií a někdy triky) a samozřejmě parádní film (a docela slušná videohra:-)).
Nicméně asi půjdu proti proudu, protože ještě o malinko výše cením o deset let mladšího nevlastního bratříčka Carlito’s Way. Asi proto, že Montana je prostě hajzl od začátku do konce, kterému jsem osud, jakého se nakonec dočkal, přál téměř od úvodních titulků, ale i po režijní stránce mi De Palmův pozdější kus sedl o trochu více. Ale na mou obranu je to rozdíl v podstatě na hranici (subjektivní) měřitelnosti:-).