Ahsoka, respektive Dawson, se při svém hostování v Mandovi více než osvědčila a proto nebylo překvapením, že dostala důvěru a dočkala se vlastní série. Dobrou zprávou je, že druhý letošní SW zářez na poli live action seriálového obsahu je, na rozdíl od loňského roku, kde to s Kenobim a Andorem dopadlo půl na půl, po třetí sezóně Manda znovu trefou do černého. Další pozitivum spočívá v tom, že na rozdíl od Andora se nezapomnělo na mytologii okolo Jediů a Síly, vesmírné souboje, duely se světelnými meči, mimozemské rasy, roztodivnou faunu a flóru, čarodějnice a magii a dokonce i na zombie Impy:-). Z pohledu naplnění všech povinných atributů značky je tedy vše v naprostém pořádku.
Z animovaných SW seriálů jsem nikdy neviděl ani minutu a přesto jsem během série nepociťoval po stránce příběhu i postav a jejich vzájemných vztahů nějakou zásadní nevýhodu, za což Filonimu palec nahoru. Vzhledem k ostatním seriálovým SW produkcím od Disneyho jsem předem očekával, že se tady stran děje bude znovu postupovat značně obezřetně a přesně to se také stalo. Děj se tudíž nedávkuje v nějak závratném tempu a trvá polovinu sezóny, než se všechny důležité postavy přepraví do jiné galaxie a začne se konečně řešit to podstatné, kvůli čemu tahle série vůbec vznikla (nástup Thrawna na scénu a jeho návrat z nedobrovolného exilu).
Mírné zklamání z pozvolného tempa je však vykoupeno faktem, že ve srovnání s Andorem je zde aplikována mnohem vyváženější struktura narativu a nekonají se žádné epizodní klimaxy, pravidelně prokládané vyloženými (natož vícedílnými) fillery. Otevřený závěr se spoustou neuzavřených dějových linek (Syndulla a zejména Skoll s Thrawnem) docela jasně naznačuje, že první sezóna je Filonim považována čistě za předehru k dalším, mnohem větším a zásadnějším, událostem, ať už se nakonec odehrají ve druhé sezóně nebo v plánovaném filmu, ani v tomto směru se tak u mě žádné rozčarování na konci nedostavilo.
Taktéž v ostatních ohledech to dopadlo příznivě. Dawson je jako obvykle fajn, MEW je přímo super (další spin-off sérii prosím o Syndulle:-)), hodně potěšil zesnulý Stevenson plus další cameo Christensena a Mikkelsen odvádí slušnou práci. Hlavní postava se dočká menšího character arcu, nové postavy nepostrádají zajímavost a akce sice není mnoho, ale stojí za to. Retrospektivní epizody, které aktuálnímu ději vystavují stopku, nemám obecně moc v oblibě, ovšem flashbackový díl z Clone Wars se povedl, takže tentokrát prominuto. Škoda jen, že se v něm neukázal Morrison s patřičným digi faceliftem (stejně jako Christensen), když už se tedy postaral o dabing a planeta v jiné galaxii mohla být audiovizuálně pojata výrazně atraktivněji. Celkově za mě převládá spokojenost.