Letošní nadílka produktových biopiců po Tetrisu a Airu pokračuje dalším příspěvkem, tentokrát došla řeč na mobilně-telefonní ostružinový zázrak, který ve své době nesměl chybět v kapse nebo na stole žádného kravaťáka ve všech korporátech po světě. A je to zajímavá a vcelku zábavná podívaná, kterou kazí jen zbytečně přehnaná snaha o dokumentárnost (konstantně roztřesená kamera a zběsilé přeostřování/zoomování záběrů z postavy na postavu se tady používá ve větší než velké míře a spíše ruší než pomáhá divácké imerzi).
Velké plus tvůrcům za to, že tenhle american (tedy vlastně canadian:-)) dream o cestě na vrchol zbaběle neutnuli v době největší slávy firmy a nejen, že dotáhli příběh až do hořkého konce, ale postavili se mu čelem (tj. představuje významnou část stopáže). Sledovat ten šok po nástupu jablka (a následně i robota), marné snahy na to jakkoliv reagovat a postupnou sebereflexi, že firmě ujel vlak a její business v podstatě skončil, je z dnešního pohledu vtipné i smutné zároveň. Potěšila i tuna referencí na kdeco v zábavním průmyslu od dialogů, přes reklamy a plakáty, až po trička (výčet copyright notice v závěrečných titulcích je opravdu úctyhodný).
Nicméně podobných historek o nerdech z garáže, kteří se navzdory nepřízni osudu nakonec (byť se štěstím) prosadili a nějakou dobu si užívali, aby nakonec jejich pohádkový business skončil tak rychle jako začal, tady už bylo nespočet a tahle ničím výjimečným z řady nevystupuje jak po historicky dějové, tak filmově dramatické stránce.