To se tak vezme bizarní premisa o šéfovi drogového kartelu, který se rozhodne ukončit svou kriminální kariéru vskutku nestandardním způsobem a totiž změnou pohlaví, přidá se k tomu společenský apel (problematika zmizelých osob s nejasným osudem) a kritický komentář, dotýkající se nejrůznějších témat (od genderových rolí, přes rodinné a partnerské vztahy, až po korupci a organizovaný zločin), vyšperkuje se to muzikálovou nadstavbou, celé se to zabalí do stylového audiovizuálu a poté vypustí do světa ve stopáži přesahující dvě hodiny.
Jednotlivé songy nejsou tak melodické a chytlavé, jak bych si představoval (s čestnou výjimkou náborové konverzačky Saldany s váhajícím plastickým chirurgem), na druhou stranu k podobně tematicky syrové a nepříjemné historce (na rozdíl od klasických nenáročných muzikálů) se náramně hodí. Stejně tak taneční choreografie není tak propracovaná a okázalá, jako tomu obvykle bývá u (násobně dražší) hollywoodské produkce, ovšem přirozené přechody mezi dramatickými částmi a muzikálovými čísly tento neduh více než dostatečně vyvažují.
Zároveň po příběhové stránce se Audiardův film neubírá po předem vyšlapaných cestičkách a dokáže diváka v průběhu děje párkrát překvapit (jak chováním některých postav, tak sympaticky realistickým koncem), byť vzhledem k nadstandardní stopáži se občas potýká s proměnlivým tempem. Celkově netradiční divácký zážitek a působivá sociální sonda, zpestřená hudebními vsuvkami, která stojí na vynikajících hereckých výkonech trojice Gascón, Saldana a Gomez (palec nahoru, že do hlavní role obsadili někoho s osobní zkušeností se změnou identity).
