Po legacy sequelu The Naked Gun v krátké době po sobě další snaživý pokus vrátit parodický žánr, který se poslední čtvrt století nachází ve stavu klinické smrti, zpět do záře reflektorů, tentokrát v podobě rodinné ságy z prostředí aristokracie a jejich honosných sídel na počátku minulého století ve stylu Gosford Parku s odskokem k vyšetřování zločinu po vzoru, ehm, Gosford Parku:-). Na cokoliv z produkce ZAZ tohle představení samozřejmě nemá ani omylem, na druhou stranu v přímém souboji se zmíněnou obrozenou hollywoodskou konkurencí tvůrci pomyslný zápas vyhrávají na body.

Po stránce naplňování žánrových pravidel je tady všechno. Verbální humor i situační komika v prvním i druhém plánu, od sofistikovaných (skoro až inteligentních) narážek, přes absurdní (občas až dada) gagy, až po hrubozrnné „hospodské“ vtipy, nekorektní dvojsmysly (převážně sexuální povahy), nepřeložitelné slovní hříčky, komediální výstupy parodující jiné filmy, případně celé žánry, popkulturní odkazy na kdeco a kdekoho (Siri a Tolkien je top:-)), anekdoty na pokračování a samozřejmě všudypřítomná satira, zacílená na společenské, kulturní, třídní a genderové poměry tehdejší doby.

A to všechno je dávkováno prakticky nepřetržitě a v množství větším než velkém. Což znamená, že kvalitativní úroveň humoru neustále kolísá a vedle vtipů na hranici geniality dojde i na prvoplánový nebo rovnou trapno humor. Nicméně poměr „hit-and-miss“ zásahů do divákovy bránice je z převažující části na straně kvality. Nejlepší na tom celém ovšem je, že humor a nadsázka ve filmu slouží jen jako nadstavba a dějová linka by bez problémů fungovala, i kdyby v něm žádná parodická rovina nefigurovala (detektivní whodunnit část se povedla). Na čemž má velkou zásluhu i skvěle hrající casting.