Před filmem: Těžkotonážní artovka s hardcore prezentací, nadstandardní stopáží a nekompromisním přístupem k divákovi? Mezi cílovku se nepočítám, ale výzva přijata. Po filmu: Aha, takže obrazový formát 4:3 (jak jinak u podobných kousků s vyššími ambicemi), stoická/statická kamera (švenkování a ježdění na kamerovém vozíku na place přísně zakázáno:-)), absence hudebního doprovodu, pomalé tempo, minimum dialogů a maximum extra dlouhých záběrů.
Fajn, ale co dál? Dál pěkné přírodní exteriéry a chvályhodná snaha o historický realismus stran vzhledu, chování a zvyků domorodců a pak už jen značně úmorná kombinace vypravěčského minimalismu, nezáživné dějové složky, složené ze spousty scén, jejichž informační hodnota po stránce vývoje příběhu/postav je buď nepodstatná nebo rovnou mizivá, a extrémně zdlouhavých scén (co by jinde trvalo deset sekund, je tady nataženo na minuty) s anti-klimatickým závěrem.
Což má za následek, že navzdory téměř tříhodinové stopáži film působí, jako by v něm chyběly celé kusy scén, které vysvětlují kauzalitu událostí, doplňují ve filmu jen zběžně načrtnutou psychologickou rovinu a blíže osvětlují motivace a chování jednotlivých postav, potažmo vztahy mezi nimi. Pokud byl tvůrčí záměr, aby divák pocítil stejné utrpení jako kolonizátoři/domorodci, tak se to podařilo. Závěr: První setkání s mistrovým specifickým rukopisem a musím přiznat, že to nebyl úplně příjemný (natož obohacující) zážitek, respektive jsem si jistý, že na hodně dlouhou dobu bude i poslední.
