Verbinski se po desetileté tvůrčí pauze konečně vrací zpět na scénu s originální sci-fi žánrovkou o záchraně budoucnosti v minulosti před všemocnou umělou inteligencí (oh, wait:-)), kombinující Everything Everywhere All At Once, Terminatora, Matrix, Twelve Monkeys a ještě pár dalších kousků na podobné téma. Ano, je to šílené, bizarní, absurdní, občas černohumorné, občas tragikomické, satira na současné poměry z toho kouká na všechny strany a stejně tak sociálně kritický komentář ke společenským/technologickým problémům dneška je k vidění pomalu v každém druhém záběru.
Ale je to celé zábava? Vlastně ani moc ne, respektive zdaleka ne tolik, jak by papírově být mohla. Po traileru jsem doufal, že Verbinski vsadí na časové smyčky a paradoxy, případně koncept „fail, learn, repeat“ ve stylu Edge Of Tomorrow a přidá k tomu nemalou dávku humoru, ale nic z toho se v samotném filmu nekoná. Namísto toho dal přednost triviální příběhové lince s procházkou ulicemi napříč sousedstvím, která vlastně nedává moc smysl (k čemu celé to rekrutování týmu, když vyjma jednoho okamžiku ve finále se hlavní postava obejde bez jakékoliv pomoci s čímkoliv od kohokoliv?).
Přičemž prázdná místa vyplňuje „obohacujícími“ retrospektivními vsuvkami, které jsou pro hlavní děj nepodstatné, motivace vedlejších postav buď nevysvětlují vůbec (protože se na ně ve flashbacku nedostane) nebo jen na bazální úrovni (k čemuž by úplně stejně posloužil minutový dialog) a namísto world-buildingu slouží jen k ukazování prstem na aktuální problémy/kontroverze/rizika, což funguje tak, že film průběžně otevírá jedno trendy téma za druhým (neřízená umělá inteligence, násilí na školách, herní a mobilní závislosti, klonování a ztráta identity, falešnost virtuální reality, zmetková ai produkce), aniž by z toho vyplývalo něco jiného, než jen „hej, podívejte se, do čeho všeho se trefujeme“.
Vzhledem k tomu, jaké fantaskní divadlo se ve filmu odehrává, tomu citelně chybí (mnohem) větší dávka nadsázky a humoru (Rockwell sice hláškuje jako o život, ale (ostro)vtipem rozhodně nehýří), stran napětí a akce, potažmo nějakých zapamatovatelných scén, na tom film není o mnoho lépe, což nepříliš svižné tempo a přestřelená stopáž jen podtrhuje, závěrečný plot twist je patrný na míle daleko (ve flashbacku ukážeme nedůležitou postavu a neukážeme její tvář, proč asi?) a meta finále je poněkud překombinované. Kudos za slušně hrající casting, pár originálních nápadů (techno alergie, klonové reklamy) a produkční hodnoty (na poměry podobných žánrovek se nuzný rozpočet negativně neprojevuje), ale výsledkem je jeden velký promarněný potenciál, který se hroutí sám do sebe pod tíhou ambicí na úkor diváckého zážitku.
